Před pár týdny se obyvatelé našich pasek a také návštěvníci dočkali opravených cest. Tato pozitivní zpráva má ovšem také svá negativa. A tím je, že rovný povrch slouží k testování (ne)schopností řidičů se popasovat s touto výzvou. Jet na plný plyn, co to dá. A bez ohledu na to, že nejsou na uzavřeném a relativně bezpečném okruhu. Paseky slouží nejen nám, kteří se mohou kochat krásnou přírodou a výhledy, které nám mohou ostatní závidět, ale hlavně zvěři, která tady žije odnepaměti. My jako „vetřelci“ bychom toto měli respektovat. Díky těmto závodníkům skoro každý den musí naši myslivci likvidovat sraženou srnu a v horším případě ukončit její trápení výstřelem po sražení právě těmito borci. Z vlastní zkušenosti vím, že skoro na každém úseku mohu očekávat setkání s obyvateli lesů.
Je jasné, že my místní to vesměs víme a snad se podle toho i chováme a že je to vlastně pláč na nesprávném hrobě. Nevím, jestli by to případně vyřešilo osazení značky s upozorněním na výskyt zvěře. Ostatně v lese se to dá očekávat a kdo má mozek na správném místě, to zcela jistě pochopí.
Jak můžeme dát vědět těm, kteří toto postesknutí nečtou? Nevím. Ale je mi líto těch sražených a přejetých zvířat, která se stala obětí závodníků